Historie Modřan

Nejstarší zmínky

Prvně je osada Modřiluhy (staré označení místa na močálovité luční rovině) zmiňována v základní listině kapituly Vyšehradské r. 1088, dle níž tam obdržel probošt poplužní dvůr a mlýn. Dle názorů odborníků je však tato listina středověké falzum, a tak doloženě zmiňuje Modřany prvně až Soběslav II., který r. 1178 v darovací listině vyšehradské kapitule prohlašuje: „dávám také těmže bratřím území v městečku Modřany na dva pluhy s vinicí.“ Toto nadání potvrdil Václav I. a rozšířil je o platy a rybáře k prebendám kanovnickým. Karel IV. připojil r. 1356 k nadání ještě les a zvoníky v Modřanech.

Mimo to nacházíme doklady, že i jiné části vsi byly v tomto období tzv. majetkem duchovním. Sakristovi kostela Pražského (kostel sv. Víta) náležel prokazatelně před r. 1356 dvůr s dědinami v Modřanech - dle tehdejšího zvyku postupován právem zákupním.

Husitská doba

Značně trpěly Modřany za husitských válek. Již v roce 1420 při tažení husitů na zbraslavský klášter byly zcela vypleněny a zdejší kostel vypálen. 24. března 1427 se rozložila husitská vojska (Táborité a Sirotci) u Modřan a dožadovala se (marně) vpuštění do Prahy. Roku 1429 porazili u Modřan spojení Pražané vojsko několika českých pánů, které „vedením pana Aleše ze Sternberka a Habarta z Adlaru statky Pražanů hubilo a na přívoze u Modřan dvacet čtyři Novoměstských zajalo“. Že každá vojenská návštěva znamenala rabování a plenění místních usedlostí je přirozené.

V tomto období husitských bouří byl duchovní majetek Modřan převeden do světských rukou. Část Vyšehradskou drželi od té doby Pražané Staroměstští - rozhodnutím císaře Zikmunda, které potvrdil král Jiří z Poděbrad r. 1459 a r. 1472 pak i Vladislav II.

Pohled na "Staré" ModřanyČást vsi, která patřila kostelu Pražskému, připsal Lidéř z Radkovic r. 1425 své ženě, Alžbětě ze Šestlic. Alžběta ji r. 1434 postoupila svému druhému muži, Záviši z Valdštejna, ten opět dobrou vůlí předal Vědetovi z Moštěnic, jemuž zápis stvrdil a spolu Komořany zapsal r. 1437 sám císař Zikmund. Oboje držela jeho žena Dorota ještě r. 1454.

Pohusitská doba

Clo ze dříví na Vltavě v Modřanech pobírala tehdy rychta Nového Města pražského za vydržování královského dvora.

R. 1486 věnovala Markéta Zlenická kostelu sv. Jiljí v Praze pět dvorů v Modřanech. Těchto pět usedlostí s mlýnem, domem šenkovním, svobodným a jiným příslušenstvím, kdysi majetek kostela Pražského, přecházelo pak z rukou do rukou, jak kroniky zmiňují: nejprve Jan Hýzrle, po něm po r. 1600 Krištof Želinský ze Sebuzína, pro účast ve vzpouře odsouzen Želinský roku 1623 všeho majetku, avšak pokořiv se dostal milost a dána mu část statků k dočasnému držení. V roce 1626 odkázal je své tetě Kateřině Polyxeně, purkrabince z Donína, roz. Voděradské z Hrušova a Sukdola, avšak po jeho smrti nebyl odkaz uznán, a statky byly zabrány králem. Od té doby tato část Modřan náležela k Břežanům a dostala se s nimi buď koupí nebo darováním arcibiskupství Pražskému, kterému patřila s Břežanským statkem až do r. 1848.

Pražská část vsi byla městům Pražským za odboj proti Ferdinandovi I. zkonfiskována v roce 1547. Výnosy cla byly navráceny Novému Městu pražskému roku 1583 a připojeny k nadání špitálu sv. Alžběty a sv. Bartoloměje. Ostatní (a to ještě ne celá) část byla Pražanům vrácena po úpěnlivých přímluvách a prosbách r. 1586. Jednalo se o „něco platu na lidech s dílem řeky Vltavy a rybníkem, řečeným Tůně.“ Většina dřívějšího majetku byla předána r. 1547 Zbraslavskému klášteru. Ale po bitvě na Bílé hoře byl zabaven Pražanům i tento nevelký majetek a prodán r. 1622 též Zbraslavskému klášteru, kterému tak od té doby náležela kromě pěti usedlostí s mlýnem a vinicí k Břežanům držených, ostatní ves, a to až do jeho zrušení Josefem II. r. 1785.

Poměry v období po třicetileté válce v Modřanech dokládá tzv. berní rule, první český katastr sestavený v letech 1653-1655: Obec se v tom čase dělila mezi dvě panství, zbraslavské a dolnobřežanské. Celkem zde bylo třináct selských usedlostí, sedm chalup, dvě zpustlá selská stavení, pět pustých chalup a jeden sedlák „na živnosti zkažený“. Ve statku byla pouze jediná kráva, ze šedesáti strychů bylo oseto dvacet. Doložena jsou i jména obyvatel: Jakub Kadedej, Ondřej Skřemenskej, Václav Škarohlíd, Kateřina Harauška…

Vlastní škola byla v Modřanech zřízena roku 1770 (předtím děti docházely na Zbraslav). K ní byly připojeny Hodkovičky, komořanský dvůr a samota Šabatka. Prvním učitelem se stal jistý Petr Bayer, syn učitele. Další učitel, Matěj Vydra, na zdejší školu nastoupil roku l784 a působil zde 35 let. Jeho nástupce Josef Skřivánek zde odučil „pouhých“ 32 let, své učitelské poslání a školu v Modřanech pak přenechal synovi.

Po r. 1785 byla celá osada připojena k panství Zbraslavskému, k němuž pak náležela do r. 1848. (Dle zmínek v pramenech se přitom zdá, že panství Zbraslavské náleželo do správy pražského arcibiskupství).

Třída československého exilu od sídliště Modřany k sídlišti Na BeránkuR. 1802 vypukl v Modřanech velký požár.

Urbanizace

V 19. století Modřany prodělávají proměnu z venkovské vsi na pražskou předměstskou oblast. Zprvu velmi pozvolna, později bouřlivěji, se mění ve své velikosti i vybavení, sociální struktuře i řízení věcí veřejných. Důležitým předpokladem k opouštění zemědělského rázu obce se stalo zrušení roboty r. 1848.

Roku 1855 byly Modřany, vybaveny dosud pouze lokalií, povýšeny na samostatnou farnost.

V r. 1860 byla dokončena stavba navigační hráze. I když vodní doprava nesporně prosperovala, vory přestaly v 18. století dostačovat a řečiště bylo upraveno pro lodní dopravu. Podél řeky byly budovány stezky pro koňské potahy, které tahaly lodě proti proudu, a v řece jezy se širokými propustěmi. R. 1865 byla na Vltavě zavedena paroplavba.

R. 1861 je zde postaven cukrovar. Železnice byla z Prahy do Modřan zavedena za finanční podpory cukrovaru v říjnu roku 1881. Od března 1882 byla zahájena i osobní doprava.

K výraznému pokroku došlo po roce 1895, kdy byl postaven železný most do Zbraslavi. O čtyři roky později byla dostavěna okresní silnice Modřany - Zbraslav s odbočkou přes Točnou do Dolních Břežan, r. 1902 okresní silnice na Lhotku, 1904 pak silnice na Libuš a v roce 1915 do Cholupic. V roce 1891 obec získala poštovní a telegrafický úřad.

Sídliště Na BeránkuJak viděli Modřany v r. 1899:

Modřany, ves 10 km jižně od Smíchova, 4.5 km severně od Zbraslavi, po obou stranách okresní silnice, na pravém břehu Vltavy, od níž oddělena vysokým železničním náspem dráhy Modřansko - Dobříšské. Některá stavení blíže řeky bývají při povodních zatopena. Od řeky stoupá povlovně ku straně východní mírné návrší, na jehož hřebeně postaven kostel a proti němu zvonice. Velkolepý cukrovar s rafinerií náleží k nejstarším v Čechách. Okolí s utěšenými háji a zalesněnými stráněmi je častým cílem výletníků.

Místní i katastr. obec Modřany s cukrovarem a dvěma parními pilami má ve 224 domech 2308 obyv., z nichž usedlá část. zaměstnává se polním hospodářstvím, zahradnictvím, výrobou proutěného zboží a různými řemesly. V jmenovaných závodech pracuje na tisíc dělníků.

V blízkém, roztomile položeném Zátiší, části obce Modřanské vznikla nedávno vilová čtvrť s úhlednými i skvostnými budovami a restauracemi. Letní tato kolonie velice jest oživena a stala se milým útulkem Pražanů příjemnými procházkami ve svěží zeleni luk.

Směrem severním přiléhá k obci arcibiskupská vinice, k ní druží se několik domů, mezi nimiž restaurace „Pod vinicí“ s bohatou zahradou a rozsáhlou višňovkou.

Obcí protékají dva potoky; na jednom z nich mlýn.

V místě je fara, pětitřídní škola se třemi pobočkami, pošta, telegraf, telefonní spojení, stanice dráhy, přístaviště parníků a četnická stanice.

R. 1896 uvádí Ludvík Bartl do provozu parní pilu, která se stane později základem závodu Orion.

R. 1904 přednáší v Modřanech T.G.Masaryk.

V r. 1912 nahrazují čadivé lucerny na petrolej v modřanských ulicích elektrické žárovky.

V r. 1913 staví ing. Karel Schulz v Komořanech továrnu na autogenní svařování a výrobu kyslíku

Po vzniku Čs. republiky, zejména v letech 1924 až 1928, probíhal v Modřanech čilý stavební ruch. Obec využívala toho, že se Praha stala hlavním městem republiky a stěhovalo se sem tisíce lidí potřebujících bydlet. Modřany byly dobře položené se slušným spojení s Prahou železnicí a parníky. V daném období zde tudíž bylo postaveno více než 1 200 rodinných domků!

Od r. 1932 vychází Modřanský obzor - místní noviny.

V první polovině 30. let se projevuje na životě Modřan hospodářská krize, v r. 1938 přichází opět konjunktura. Staví se měšťanská škola a dva velké domy pro sociálně slabší.

Během nacistické okupace bylo dle záznamů v kronikách 6 místních občanů popraveno, 21 umučeno v koncentračních táborech a 61 se jich z věznic a z koncentračních táborů vrátilo s podlomeným zdravím.

Po r. 1948, tak jako celou republiku, postihlo Modřany znárodňování. Po velkých podnicích byl r. 1948 zasažen celý soukromý sektor, na živnostníky bylo působeno přímým i nepřímým tlakem, a likvidace živností v Modřanech byla prakticky skončena v r. 1959.

Připojení Komořan a povýšení na město

Komořany patřily od 12. století podobně jako Modřany vyšehradské kapitule. Sousední malá víska Komořánky náležela zbraslavskému klášteru. V roce 1963 byla k Modřanům obec Komořany připojena a Modřany se staly dokonce městem. Již o pět let později však byly sloučeny s Prahou. Rozvoj Modřan pak pokračoval v rámci Prahy. Na zdejších polích a lukách začalo období výstavby panelových sídlišť. Podél vltavského břehu v Modřanech a Komořanech sídlí velké průmyslové podniky, zaměstnávající mnoho místních obyvatel.

Součástí Prahy

V roce 1974 byly připojeny k Praze Cholupice s osadou Točná a zároveň začleněny do Modřan. V Cholupicích bývala středověká tvrz, která je naposledy připomínána roku 1650, později zpustla. Točná je nejjižnější částí Prahy 12. V dávných dobách patřila zbraslavskému klášteru, farností spadala do Modřan. K obci přiléhá keltské opevnění na návrší Šance, které společně s Hradištěm nad Břežanským údolím utvářelo pozoruhodnou pevnostní soustavu už v dobách před naším letopočtem.

Pohled na Prahu od Cholupic; nejvíce v popředí je vidno modřanskou panelovou zástavbuČást sídliště Lhotka a Libuš, podle starého místního jména východní části Modřan nově označená jako Kamýk, připadla k Modřanům 1. ledna 1989. Lhotka bývala již ve 14. století v majetku vyšehradské kapituly. Nacházel se tu poplužní dvůr, který byl při výstavbě nových sídlišť koncem sedmdesátých let zbořen. Lhotka byla ku Praze připojena v roce 1922. Poslední vzpomínkou na starou Lhotku je stará kaplička stojící nedaleko lhoteckého kostela z roku 1937, ten stojí ovšem již na území spadajícím dnes pod Prahu 4.

R. 1991 jako městská část Praha-Modřany získává pravomoci obvodu pro katastrální území Modřany, Komořany, Cholupice, Točná a Kamýk, rozkládá se na ploše 2 330 hektarů a na jejím území žije přibližně 60 tisíc obyvatel.

Dnem komunálních voleb v listopadu 1994 se stala městská část Praha-Modřany městskou částí Praha 12 - a název Modřany se opět vztahuje jen na původní území, na němž žije asi 30 000 obyvatel bydlících na dvou a půl tisícovce evidovaných adres. Poštovní směrovací čísla čtvrti jsou 143 00 a 147 00.

Historicky významné objekty

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

O zřízení kostela postarala se kapitula Vyšehradská jakmile majetek v Modřanech a Komořanech nabyla. Kněze dosazoval probošt kapituly. O kostele máme první nepřímou zprávu z roku 1327, r. 1356 nalézáme zmínku ve stvrzovací listině Karla IV. o zvonících v Modřanech, nezpochybnitelně existenci dokládá zmínka z roku 1384 při vizitaci arcijáhenově v Říčanském děkanátu. Dle dochovaných základů na hřbitově kolem nynějšího kostela a způsobu stavby chóru byl původní kostelík románský. O jeho osudech nemáme doložené zprávy. Byl zřejmě při vandalském zpustošení Zbraslavského kláštera husity roku 1420 také vybit a spálen. Teprve když se Modřany staly majetkem měst Pražských, byl opět upraven částečně pro bohoslužbu a opatřen knězem.

Po r. 1622, když se dostaly Modřany do majetku Zbraslavského kláštera, byl kostel opraven a přisluhovali k němu klášterníci. Ale ještě než skončí třicetiletá válka, vyplení zbraslavský klášter i jeho okolí Sasové a později kostel spálí Švédové, když ve zbořeništi zřídí skladiště prachu. Po uzavření Vestfálského míru kostel upravili zbraslavští cisterciáci - „při tom na východ i západ prolomením stěn prodloužen, zbaven vítězného oblouku i klenby choru a opatřen stropem všude stejné vysokým.“ Obě boční stěny původního kostela přestály všecky pohromy, jak zřetelně ukazuje silné staré zdivo. Další přestavby zcela změnily ráz stavby. R. 1754 za vlády opata Zbraslavského, Adama Aysla, byl kostel důkladně opraven a opatřen novou střechou. Zvonice, původně dřevěná, byla postavena od základu z kamene na návrší vedle kostela.

Příroda

Díky rozumnému postupu při výstavbě obytných celků i shodě jiných okolností je území celé Prahy 12 prostoupeno a obklopeno lesy a pěknou přírodou. Obyvatelé mohou využívat několik zajímavých lokalit - chráněných území, z nichž nejvýznamnější jsou Modřanská rokle, Cholupická bažantnice či některé lokality na Točné, na Šancích a V Hrobech.

Doprava

Páteří dopravního spojení s vnitřní Prahou jsou tramvajové linky vedoucí po nábřeží Vltavy a autobusové spoje na stanici metra Kačerov. Svůj význam má stále i železniční spojení, které zpřístupňuje modřanským obyvatelům relativně rychlé spojení do rekreačních oblastí jižně od Prahy.





-Aktuality na webu-

4.5. - Přidána další sbírka historických fotografií

-Ranky-
ikonka Google Pagerank
ikonka S-rank
ikonka Jyxorank

-Prohlížečová hra-
Shakes and Fidget - prohlížečová hra 

-Optimalizováno pro-
Mozilla Firefox  Opera  Google Chrome  Internet Explorer (doporučuji nepoužívat)

Valid XHTML 1.0
      Transitional

TOPlist


verze 2.1.5 | Copyright Libor Podhájecký - všechna práva vyhrazena | 2008 - 2019